UČÍ V BRADAVICÍCH DEMENTI??!

Vážení čtenáři hradního Ostrobrku, normálně jsem se zamýšlela nad novými profesorama, jelikož se mi nějak nezdají. Noví profesoři bývají každý rok hrozně divní, ale letos je to vysloveně výkvět vší bizarnosti. Prozkoumala jsem životní historii několika nových profesorů a došla jsem k jednomu velezajímavýmu zjištění! Pokud trpíte značnou přecitlivělostí nebo závratěmi, rozhodně nečtěte dále, jinak asi umřete, až se dozvíte, co jsem o profesorce Rebecce L. Findlay zjistila!

Každý ví, že moc lidí se do výuky těch malých smradlavých studentů nežene. Proto si ředitelé nemůžou moc vybírat a často musí šáhnout po nejkrajnějším řešení, s nímž rodiče malých pišišvorů mnohdy nesouhlasí. Často se v našem profesorském sboru střídají narušení, pitomí, nebo jinak postižení, profesoři, kteří si svoje komplexy méněcennosti léčí v hodinách. Profesorce Rebecce L. Findlay však žádnej z těchto narušenců nešahá ani po kotníky!

Psal se rok 1971, bylo chladné deštivé ráno a ode zdí nemocnice Svatýho Munga se ozýval šílený nelidský jekot. Deset léčitelů v křiklavě zelených hábitech se snaží na lůžku udržet psychicky labilní dítě, které A Victorian Mental Asylum | Science Museumsebou v záchvatech škube. “Vraťte mi lízátko, je moje! Za trest vás všechny prokleju!” křičí pacient přivázaný k posteli koženými popruhama.

V následujících letech se záchvaty neustále opakují, několikrát se pacientka v průběhu svýho života zhroutí. Profesorka žije v izolaci po dalších deset let, jedinou její společnicí je stará smradlavá ponožka, kterou se její matce ze strachu před profesorčinými tesáky nepodařilo vyprat. Všichni příbuzní a známí se už smiřovali s tím, že se k profesorce nebudou moci již nikdy přiblížit, nebo je sežere. Jednoho dne nebohou Rebecca L. Findlay u nemocničního lůžka navštívil (teď už ex-ředitel) ředitel bradavické školy, Severus Snape, a to byl ten osudný den.

Severus Snape dlouho neotálel a profesorce Findlay věnoval novou ponožku zářící novotou. Když si dostatečně získal její pozornost, nabídnul jí místo v Bradavicích a ona jej přijala. Od tý doby už nikdy nemocnici Svatého Munga nenavštívila, přestože trpí pravidelnými záchvaty, které tráví zavřená v kabinetu se svojí novou ponožkou… Je jenom otázkou času, kdy sežere nějakýho studenta…

Mějte se na pozoru, o dalších záchvatech vzteku profesorky Rebeccy L. Findlay vás budu pravidelně informovat!

S přáním krásných dní, vaše Zvídavá!

 87 zhlédnutí

Evženie Zvídavá Autor článku:

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *