Zběsilý útěk Káči Stáňi z famfrpálového zápasu!

Šokující zápas finálního zápasu ve famfrpálu mezi Zmijozelem a Havraspárem v bradavické škole Čar a kouzel zanechal všechny diváky jako opařené!

Než zápas začal, vyskytly se lehké obavy ohledně počasí – mraky byly černé jako mastný vlas pana ředitele a visely tak nízko, že jste mohli mít pocit, že vám každou chvílí spadnou na hlavu. Vzduch byl těžký, bylo lepivé dusno, až se mi třikrát slepily řasy k sobě! V dáli to bouřilo, skutečnost, že každou chvíli vítr zavane nehezkou bouřku, nebyla ani zdaleka fantazií, nýbrž děsivou hrozbou! Inspektorka školy, Francess A. Murder již oxidovala na hřišti a znuděně si lakovala nehty na černo, když se od hradu začali trousit první studenti. Jako první se na hřišti objevila Victoria Green – je sice zelená, ale hraje za modré mužstvo! Vyjukaně se rozhlížela, ale mě naštěstí neviděla. Poté se přihnali studenti Zmijozelu – oděni jak se patří, v dlaních košťata a slušně zdravili profesorku. Myslela jsem si, že ta modrá havěť se co nevidět dovalí na hřiště, ale ono kdepak!

Minuty ubíhaly, zdálo se mi to jako celá věčnost, než se loudavým krokem na hřiště došoupala nervózní kapitánka, nějaká Alicia Griffin, nebo tak nějak. Bouřka už byla na spadnutí, temné mraky se kupily víc a víc na famfrpálovým hřištěm, na které se po třiceti minutách konečně odvážila vkročit i Katie Stanley, známá firma z příběhu “Bylinky jsou můj život”. Paní inspektorka nejspíš měla dobrou náladu, neboť navrhla, že ještě pět minut počkají – tou dobou mi ale začalo být jasné, že žádný zápas nebude.

Z mraků se spustil hustý déšť, který hráče ve vteřině změnil na zmoklé slepice a kohouta. Zdá se však, že my diváci jsme nebyli jediní, kdo byl nedočkavý – jeden z potlouků přetrhl kožený řemínek, jímž je přivázán v bedně, vystřelil vzhůru a hnal se přímo na kapitána Zmijozelu a primuse školy, Nathana D. Lawrence! Podezřelé, paní inspektorka se nijak nezajímala, co se děje za jejími zády, neboť nejspíš vyhlížela slunce, které pro tu chvíli bylo ztracené v nenávratnu. Dvojče pana Lawrence, ta dívka s blonďatými pačesy, se chrabře vrhla před svého bratra, sotva nahmatala odrážečskou pálku a už se s ní rozmáchla proti potlouku – MINULA! U Merlinových kalhot, ta holka je levá jako turecká šavle! Atentát na dvojčata na škole v Bradavicích! Kdo za tím útokem stojí? Byla to snad inspektorka, která nenápadně mávla hůlkou směrem k bedně? Byl to někdo ze Zmijozelských, neboť chtěli skutečný zápas? Či snad někdo z modré koleje, jelikož věděli, že stejně nemají šanci a nemají co ztratit? Před plavovlasou dívku na poslední chvíli skočila jiná – Wruname, je její jméno – tedy, myslím – a odpálila potlouk tak daleko – podle mudlů by to byl jasný houmran – a jéje, ten už se nevrátí.

A kdo za tím útokem tedy stál? Ano, vážení čtenáři, to by nikdo nečekal. KATIE STANLEY, snad v naději, že si tím získá pozornost u pana inspektora Cartera, vypustila míč z bedny a našeptala mu, aby zranil chytače soupeřů! Nehoráznost! Ještě, že tam bylo dost svědků, aby ji usvědčili. Vydala jsem se za Stanley, která s brekem opustila hřiště – chytila jsem ji kousek před branou: “Slečno Stanley, přiznáváte se ke svému činu? Proč byste jinak utíkala?” Vypálila jsem na ni otázku jako ten potlouk. Dočkala jsem se jen štkavé odpovědi: “Když já věděla, že prohrajem, ale myslela jsem, že mě nikdo nevidí! Musela jsem rychle utéci, takhle si nikdy nezískám srdce toho bílého prince na bílém potkanovi – teda, koni – který se tak náramně vyzná v ostropestřci!”

Tak já vám nevím, ale nemyslíte si, že by to byl případ spíš pro Munga? Nejsem si jistá, jestli tu dívku potlouk trefil při nějakém předešlém zápasu, ale nepochybně to zanechalo následky. Vítězi famfrpálového poháru za rok 2003 se tak stal Zmijozel, gratuluji porazeným a čest vížězům.

Pro více informací o životě na hradě (nebo tajné slídilství mimo hrad) nezapomeňte sledovat mé články!
Vaše Zvídavá!

 162 zhlédnutí

Evženie Zvídavá Autor článku:

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.